KN 37/14 – Téma, Zahraničí
Skotské referendum o nezávislosti
Vladimír Rott
Přehled základních fakt o vývoji postavení Skotska ve Spojeném království a nástin sporných otázek, které jsou s nastávajícím referendem spojeny.
Blíží se 18. září, kdy Skotsko – s 5,3 miliony obyvatel a rozlohou 79 000 kilometrů čtverečních (podobnou jako Česká republika) – bude hlasovat o nezávislosti na Spojeném království. I o tomto referendu, o tom, co znamená pro další rozvoj demokracie v Evropě, diskutují naši sousedé, angažovaní členové hnutí Více demokracie (Mehr Demokratie / More Democracy, MD).
Kritika členů a příznivců hnutí MD týkající se tohoto referenda – jako i ostatních podobných referend, jak je zatím v zemích Evropské unie známe – se týká jeho “nasazení shora“, tedy toho, že (ani) taková hlasování a rozhodnutí ještě nejsou předmětem politických práv, která zaručují spoluúčast občanů v jejich věcech a rozhodování o nich (o politických právech občanů viz odkazy na konci článku). Jednorázové referendum o nezávislosti Skotska bylo dohodnuto vládami Skotska a Spojeného království 15. října 2012. Zákon o referendu, Scottish Independence Referendum Bill, který na tuto dohodu navázal, byl v průběhu minulého roku schválen Skotským parlamentem a pak i královnou (více o tom zde).
Pozitivní na cestě k dosažení více demokracie je to, že konečnému termínu hlasování předcházel delší politický proces a zejména široké debaty skotské společnosti vedené z nejrůznějších pohledů.
Poslední průzkum veřejného mínění ukazuje, že výsledek referenda může být těsný, poprvé se jazýček reprezentativního vzorku mínění dotázaných posunul pro nezávislost (51 : 49 %, zprávy z 6.-7. září 2014). V každém případě bude velmi zajímavé sledovat další vývoj dění – ať už bude vyhlášena samostatnost, nebo pokud ji hlasující nepřijmou, větší autonomie Skotska. Jak je už dnes možné předpokládat, v každém případě Skotsko převezme větší zodpovědnost ve svých záležitostech. Ať jako jedna ze zemí transformující se “staré” Evropy, a pokud se tak rozhodne, i jako jeden z členů Evropské unie. Nebo jako země s větší autonomií v transformujícím se Spojeném království.
Snahy o samostatnost posílené thatcherismem 80. a 90. let
Království Anglie (a Walesu) a království Skotska se na přelomu 17. a 18. století dohodly na sjednocení, které v letech 1706 a 1707 parlamenty obou království potvrdily v takzvaných Acts of Union (více o tom zde).
První pro dnešní diskusi a aktuální referendum relevantní snahy o samostatnost je možné sledovat od konce 70. let. Přispěly k nim zejména dvě významné události. Skotsko bylo obzvláště tvrdě zasaženo úsilím o ekonomickou liberalizaci tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové (1925-2013, v úřadě premiérky 1979-1990). Podstatné části skotského průmyslu nepřežily její tržně radikální liberalizační politiku. Navíc Margaret Thatcherová reprezentovala rozbití sociálního státu a aroganci moci, což se příčilo mentalitě skotské komunity, založené na společenství.
Tato tvrdě tržně reformní politika Londýna přispěla k vzestupu Skotské národní strany (Scotish National Party, SNP). Více a více zastupující levicovou politiku – a v kontrastu k thatcherismu – se SNP podařilo vykrystalizovat programový bod nezávislého Skotska a uvést jej do středu zájmu skotské společnosti. Když se v roce 2007 SNP po letech snažení dostala k moci a sestavila menšinovou vládu a následně v roce 2011 začala vládnout sama, vše proběhlo velmi rychle.
Hlavní body dnešní debaty
Kromě snah o větší autonomii při rozvoji sociálního státu, o nezávislá rozhodnutí v obranné politice a o přátelský přístup k Evropské unii hraje v současném referendu ústřední roli i otázka skotských zásob ropy. Největší část britských ložisek ropy se sice nachází na skotském území, ale většina daňových příjmů z její těžby dnes končí v Londýně. Otázka budoucí měny je také důležitá, SNP chce v případě nezávislosti udržet britskou libru a vstoupit do měnové unie se Spojeným královstvím. Takovou měnovou unii ale Londýn rozhodně odmítá.
Politická a společenská diskuse o nezávislosti nabírá na intenzitě, přičemž se často jak příznivci, tak odpůrci považují za experty v této otázce. Počáteční vlažný zájem až nezájem Londýna – od Edinburghu 400 mil (650 km) vzdáleného – dnes vyúsťuje v chaotické reakce prapodivně nepřipravené centralisticky orientované londýnské reprezentace, kterými se sama vyřazuje ze skotské diskuse.
Poznámka
Politická práva, jak inspirují práci hnutí Více demokracie / Mehr Demokratie / More Democracy – na webu státní spolkové správy Švýcarska (admin.ch):
· německy
· francouzsky
· italsky
vjrsite.wordpress.com 